Téma ročníku 2019

Před pěti lety jsme se vydali hledat prameny zdraví v různých etapách lidské biografie. Prozkoumali jsme čas narození (2015), dětství (2016), mládí (2017) a dospělosti (2018), a nyní stojíme před zcela zvláštním prahem. Naším letošním tématem bude moudrost stáří, která se rodí z vědomí blížící se smrti a vede člověka k hlubším rozměrům života. Je to zároveň rozloučení s každoroční konferencí IPMT v Českém Krumlově, která se v této podobě koná naposledy.

Pro naši dobu je charakteristické, že od života chceme stále více a jeho problematické stránky stále více vytěsňujeme a tabuizujeme. S lidským stářím jsou spojeny nejen velké společenské výzvy – demografické a ekonomické – ale i výzvy psychosociální, nelehká setkání jednotlivců s chronickými nemocemi, s bolestí a samotou, přičemž tyto stíny stáří v naší době stále narůstají. Stáří má však i další, zcela odlišnou tvář: jako se z uvadajícího květu rodí ovoce, které v sobě skrývá semena – zárodky budoucnosti, nese v sobě i stáří zásadní úkoly, možnosti a perspektivy. Jak proměnit tělesné chřadnutí v angažovanou lidskost, sociální zralost a moudrost? Jak v sobě probudit a udržet při síle životadárné ideály pravdy, dobra a lásky? A jak pojmout svůj život již dříve – třeba již v mládí – tak, aby si člověk připravoval zdravé a naplněné stáří?

Kdo se zabývá stářím, musí se vypořádat i s mysteriem umírání a smrti. Dnešní medicína se k těmto tématům staví s určitou paradoxní dvojakostí – na jedné straně se snaží život co nejvíce prodlužovat, na druhé straně chce co nejvíce zkrátit dobu umírání, přičemž koketuje i s řízenou sebevraždou. Z etického hlediska jde o balancování nad propastí, proto nám přijde důležité, podívat se na celou věc jinak – obrátit náš pohled k základním myšlenkám lidsky důstojné paliativní medicíny a k nové, vědomé kultuře umírání. Co když smrt není koncem, ale branou do jiné podoby bytí? Tímto tajemstvím se lidé zabývali odpradávna, je nedílnou součástí všech náboženských a moudrostních tradic. Antroposofie se snaží k tomuto tajemství přiblížit nejprve zkoumáním naší každodenní zkušenosti: Kde se setkáváme se stárnutím a rozkladem (s procesy smrti) v přírodě a v okolním světě? Co mají společného spánek a zapomínání se sestřičkou smrtí? Do jaké míry jsou procesy odbourávání a rozpadu základem pro vývoj lidského vědomí? A v jaké podobě se mezní, smrti podobné zkušenosti dají potkat v oblasti spirituálních cvičení, meditace a modlitby? Když prožijeme kvality a principy smrti takto „v malém“, mohou se nám osvětlit i její velké souvislosti, až po reinkarnaci a otázku lidského osudu. Neboť čím hlouběji člověk prozkoumá a uchopí sám sebe, tím více může porozumět i zákonitostem světa.

V tomto duchu se bude nést i naše závěrečná konference v Českém Krumlově, na níž vás tímto srdečně zveme!

Cílová skupina:  Pomáhající profese – lékaři, farmaceuti, terapeuti, zdravotní sestry a další pracovníci ve zdravotnictví; učitelé a vychovatelé; psychologové, psychoterapeuti, kněží, sociální pracovníci, pečovatelé a studenti všech těchto a příbuzných oborů.